FCI – Standard č. 145/4.1.1996/D

L E O N B E R G E R

Země původu: Německo

Datum zveřejnění platného originálního standardu: 4.1.1996

Použití: hlídací, společenský a rodinný pes

Zařazení FCI:

– skupina 2 pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi.

– sekce 2.2 molossové, horští psi.

– Bez pracovní zkoušky.

STRUČNÁ HISTORIE

Koncem 30. a začátkem 40. let 19. století zkřížil Heinrich Essig, radní města Leonberg u Stuttgartu, černobílou fenu novofundlandského psa s tzv. „psem Barry“ z klášterního špitálu Grosser St. Bernard. Později byl přikřížen pyrenejský horský pes. Výsledkem byli velmi velcí psi s převážně dlouhou bílou srstí. Essigovým cílem byl pes podobný lvu. Lev je erbovním zvířetem města Leonberg.

První psi, kteří skutečně byli pojmenováni „leonberger“, se narodili v roce 1846. Sjednocovali v sobě vynikající vlastnosti výchozích plemen.

Již krátce poté bylo mnoho těchto psů z Leonbergu prodáno do celého světa jako symbol společenského postavení. Koncem 19. století byl leonberger v Badensko-Württembersku používán jako selský pes. Jeho hlídací a tažné schopnosti byly velmi vychvalovány.

Během obou světových válek a v období nouze po skončení obou válek se dramaticky zmenšil počet chovných zvířat.

Dnes je leonberger vynikající rodinný pes splňující všechny nároky našeho moderního života.

CELKOVÝ VZHLED

Podle původního záměru je leonberger velmi velký, silný, svalnatý a přesto elegantní pes. Vyznačuje se harmonickou stavbou těla a sebevědomým klidem při živém temperamentu. Obzvláště pes je statný a silný.

PROPORCE

Poměr výšky v kohoutku k délce trupu je 9:10. 

Hloubka hrudníku činí přibližně 50% výšky v kohoutku.

CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA)

Jako rodinný pes je leonberger v dnešních životních podmínkách příjemným partnerem, kterého můžeme bez problémů kamkoliv vzít a který se vyznačuje výraznou láskou k dětem. Není ani bázlivý, ani agresivní. Jako společenský pes je příjemným, poslušným a nebojácným partnerem ve všech životních situacích. K požadovaným povahovým vlastnostem patří především:

            – sebejistota a suverénní klid,

            – střední temperament (mimo jiné také hravost),

            – schopnost podřídit se,

            – dobrá učenlivost a paměť,

            – necitlivost vůči hlukům.

HLAVA

Jako celek rozměrnější hloubka než šířka, spíše protáhlá než podsaditá. Poměr čenichové partie a mozkovny 1:1. Kůže všude přilehlá, žádné čelní vrásky.

MOZKOVNA

Lebka: Z profilu a zepředu mírně klenutá, odpovídající mohutností tělu a končetinám, ale ne těžká. Zadní část není výrazně širší než část oční.

Stop: Jasně rozeznatelný, ale jen středně výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Nos: Černý.

Tlama: Spíše dlouhá nikdy nevybíhající do špičky, hřbet nosu rovnoměrně široký, nikdy propadlý, spíše lehce klenutý (beraní nos).

Pysky: Přilehlé, černé, koutky uzavřené.

Čelisti/zuby: Mohutné čelisti s perfektním, pravidelným, plným nůžkovým skusem, přičemž horní řada zubů přesahuje bez mezery přes řadu dolní a zuby stojí v čelisti svisle, se 42 zdravými zuby podle zubního vzorce (chybějící M3 jsou tolerovány), klešťový skus je přípustný, bez zařezávání špičáků v dolní čelisti.

Líce: Jen málo vyvinuté.

OČI

Světle hnědé až co možná nejtmavěji hnědé, středně velké, oválné, ani hluboce uložené, ani vystupující, umístěné ani příliš úzce, ani příliš daleko od sebe, oční víčka přilehlá bez viditelných spojivek, oční bělmo nezarudlé (viditelná část rohovky).

UŠI

Posazené vysoko a ne daleko vzadu, visící, středně velké, přilehlé, masité.

KRK

V mírném nepřerušovaném oblouku přecházející do kohoutku, spíše trochu delší než podsaditý, bez volné kůže na hrdle nebo laloku.

TRUP

Kohoutek: Výrazný, zvláště u psů.

Hřbet: Pevný, rovný, široký.

Bedra: Široká, silná, dobře osvalená.

Záď: Široká, relativně dlouhá, jemně zaoblená, přecházející plynule do kořene ocasu, v žádném případě přestavěná.

Hruď: Široká, hluboká, dosahující alespoň k loktům, ne příliš sudovitá, spíše oválná.

Spodní linie a břicho: Jen lehce stoupající.

OCAS

Velmi bohatě osrstěný, v postoji rovně visící, také v pohybu jen lehce 

do výšky stočený a pokud možno nenesený nad prodlouženou hřbetní linií.

KONČETINY

Velmi silné, zvláště u psů.

HRUDNÍ KONČETINY

Běhy: Rovné, paralelně a ne úzce postavené.

Lopatka/pažní kost: Dlouhá, šikmo uložená, tvořící spolu ne příliš tupý úhel, dobře osvalená. 

Lokty přilehlé.

Nadprstí: Silné, pevné, z čelního pohledu rovné, z bočního pohledu téměř svisle postavené.

Tlapy: Rovně postavené (ani vbočené, ani vybočené), oblé, uzavřené, prsty dobře klenuté, černá bříška.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Běhy: Postavení ze zadního pohledu ne příliš úzké, paralelní, hlezna a tlapy ani vbočené, ani vybočené.

Pánev: Šikmo položená.

Stehna: Poměrbńě dlouhá, šikmo uložená, silně osvalená. Stehna tvoří společně s bércem výrazný úhel.

Hlezna: Silná, výrazný úhel mezi bércem a nártem.

Tlapy: Rovně postavené, trochu podlouhlé, prsty klenuté, bříška černá.

POHYB

Prostorný, rovnoměrný průběh pohybu ve všech jeho způsobech, rozsáhlý záběr a dobrý posun těla, při chůzi i za klusu. Při pohledu zezadu i zpředu přímočaré vedení končetin.

OSRSTĚNÍ

Srst: Středně jemná až hrubý, hojně dlouhý, přilehlý, nikdy netvořící pěšinky, přes hustou podsadu umožňující rozeznat stavbu těla, rovná, lehce zvlněná ještě povolena, na krku a hrudi – zvláště u psů- tvořící hřívu, výrazné osrstění hrudních končetin, výrazné kalhotky na pánevních končetinách.

Barva: Lví žluť, červená, červenohnědá, také ještě písková (světložlutá, krémová) a všechny jejich kombinace, vždy s černou maskou, černé špičky srsti jsou přípustné, černá nesmí ale určovat základní barvu psa. Zesvětlení základní barvy na spodní straně ocasu, na krční hřívě a osrstění hrudních končetin, kalhotkách pánevních končetin nesmí být tak výrazné, aby rušilo harmonii s hlavní barvou. Malá bílá skvrna na hrudi nebo úzký pruh přes hruď a bílá srst na prstech se toleruje.

VELIKOST

Výška v kohoutku:  

psi          72-80cm, doporučená střední výška 76 cm

feny        65-75 cm, doporučená střední výška 70 cm

VADY

Každá malá odchylka od uvedených bodů musí být hodnocena jako chyba, každá velká odchylka jako vada. Hodnocení musí být uvedeno v přesném poměru ke stupni odchylky a musí brát na zřetel, jak dalece je ovlivněno dobré zdraví psa.

VYLUČUJÍCÍ VADY

    • Agresivní a nadměrně bázliví psi.

    • Psi vykazující jasně silné anatomické abnormality nebo poruchy chování.

    • Silné anatomické vady (např. výrazný kravský postoj, výrazný kapří hřbet, silně klesající záď, extrémní vybočení hrudních končetin, absolutně nedostačující zaúhlení mezi lopatkou a pažní kostí, loketního a kolenního kloubu a hlezna).

Hnědá nosní houba.

    • Velmi silná ztráta pigmentace pysků.

    • Neplnochrupost (s výjimkou chybějících M3), předkus, podkus, ostatní vady chrupu.

    • Oči bez podílu hnědé barvy.

    • Entropium (vchlípení) a ektropium (vychlípení) očního víčka.

    • Silně stočený nebo vysoko nesený stočený ocas.

    • Hnědá bříška tlap.

    • Kudrnatá nebo silně vlnitá srst.

    • Vadné zbarvení (hnědá s hnědým nosem a hnědými bříšky prstů, Black & Tan, černá, stříbrná, divoká barva).

    • Úplná ztráta masky.

    • Příliš bílé barvy (od prstů dosahující až po nadprstí, skvrna na prsou větší než ruka, bílá barva na jiných místech).

    • Psi samci musí mít dvě prokazatelně normálně vyvinutá varlata nacházející se zcela v šourku.

Do chovu mají být zařazeni pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci typičtí pro

    • plemeno. 

 

překlad © Jaroslav Lukeš, 2023